Když se inspektor vrátil z dovolené, čekal ho v kanceláři velký štos papírů. Většina z nich byla administrativa, ale jedna složka ho zaujala. V rodinném domku
Stobartů - zbohatlíků bydlících ve vilové čtvrti na okraji města - hořelo. V ohni se udusil majitel vily.
"Barnesi, kdy jsme dostali tuto složku?" zeptal se inspektor Perner svého asistenta.
"Včera, pane. Chcete vědět ještě něco?"
"Ne, už nic," odpověděl Perner. Vzal složku a opustil místnost. Tak, co teď? Něco tu neklapalo - tak rozsáhlý požár v bohatých domech nebývá běžný. Hlásiče požáru a ohnivzdorné zdi obvykle zabezpečují, aby se to nestalo.
Hlavním podezřelým se podle zprávy zdál bratr zavražděného - univerzální dědic.
Vyšel z budovy a za stálého přemýšlení si sedl do auta. Dnes to vypadá na perný den. Nastartoval a pomalu vyjel do vilové čtvrti.
Zazvonil na zvonek u branky bohatě zdobeného plotu a rozhlédl se. Rozlehlá vila čněla proti zapadajícímu slunci, ale stopy požáru byly nepřehlédnutelné. Otevřely se dveře.
"Dobrý den, já jsem George Perner, vyšetřuji případ žhářství ve vile rodiny Stobartů," představil se inspektor.
"Dobrý den, já jsem Jonathan Stobart."
"Příbuzný?" zeptal se Perner.
"Bratr muže, kterého včera našli v domě."
"Ach, cítím s vámi upřímnou soustrast. Mohu jít dál?"
"Jistě, pane Pernere."
Inspektor vešel vešel brankou, prošel pečlivě udržovanou zahradou a stanul u dveří do domu. Stobart otevřel dveře a oba vešli dovnitř.
"Vy jste svému bratru velice podobný, nemám pravdu?" podotkl inspektor.
"Ano, byli jsme dvojčata."
"Prosím vás, jak se to všechno stalo?" zeptal se inspektor.
"Časně ráno jsem k bratrovi přijížděl po silnici z města. Dlouho jsem ho neviděl, byl jsem totiž dva roky v Austrálii. Bratr mě přivítal a pak se omluvil a odešel do prvního patra. O chvíli později jsem slyšel, jak splachuje na záchodě. Nejspíš
právě odcházel ze záchodu, když začalo hořet. V malé předsíňce před toaletou se nashromáždilo mnoho kouře a bratr se udusil," vysvětlil Stobart.
"Mohu si, prosím vás, zavolat?"
"Jistě, tamhle v hale je telefon."
Inspektor vstal a zamířil k telefonu. Vytočil číslo do pitevny. Když se dozvěděl, co potřeboval, šel k Stobartovi.
"Pane, zatýkám vás pro podezření ze žhářství a vraždy vašeho bratra."